Letošního tradičního strazu se zúčastnilo celkem 38 dospělých, 15 dětí a 34 psů (31 WSS, 1 ASS, 2 voříšci).
Sešli jsme se tentokrát na Moravě a to v malé vesničce kousek za Brnem – v újezdu u Černé Hory. Hlavní organizátorkou byla vedoucí sekce ing. Dana Bouzková.
Pro účely srazu jsme si pronajali malebný turistický areál Jižní portál v majetku pana Koláčka. Tento areál nám poskytoval skvělé zázemí – bylo zde dostatek místa pro stany, náročnější účastníci si mohli pronajmout pokoj, paní Koláčková a její spolupracovnice nám připravovaly chuitné snídaně a večeře, pan koláček zase každý večer griloval. Veškerá jídla bylo možné konzumovat na venkovní, květinami vyzdobené zahrádce.
Co se honitby týče, spolupráce byla nevídaná. Původním záměrem organizátorky bylo dojíždění do režijní honitby firmy Lesy města Brna, a.s., vzdálené cca 10 km. Pan Koláček je ale také myslivec a navíc předseda místního MS Újezd u Černé Hory a tak nabídl, že je možné využít jejich honitbu! Měli jsme tak k dispozici velmi pěknou, pestrou honitbu, vzdálenou jen několik kroků ze samotného areálu!
První účastníci se začali sjíždět ve čtvrtek po poledni. Celé odpoledne bylo vyhrazeno pro stavění stanů a ubytování se. Protože bylo velmi teplo, vydali jsme se ochladit pejsky do rybníka, který ležel v těsném sousedství areálu. V 18 hodin jsme slavnostním nástupem a vyvěšením vlajky sekce WSS sraz oficiálně zahájili. Pak už byla na programu jen večeře a přátelské posezení, které nám zpestřila letní bouřka.
Páteční slunečné ráno patřilo organizačním záležitostem. Kolem půl deváté jsme již ale vyrazili do honitby. Jak už bývá zvykem, rozdělili jsme se na dvě skupinky – psi v intenzivním výcviku a pejsci dorostenci. První skupinu vedl JUDr. Hotař společně s Ing. Zemánkem. K dispozici byla kvalitní krytina na slídění, všichni měli možnost vyzkoušet si disciplíny přinášení, ať se zvěří srstnatou či pernatou. Druhou skupinu vedla Ing. Bouzková a pavel Soukup; psí omladina se vydala na vojtěškové pole, kde byly důkladně probrány a procvičeny všechny disciplíny zkoušek vloh. Meli jsme štěstí i na zvěř – někteří pejskové se setkali se srnčí zvěří i se zajícem. Kdo měl zájem, mohl si půjčit osrstěné atrapy a vyzkoušet si aporty. V poledne jsme se vraceli na "základnu", kde nás čekal oběd. Po nezbytné poobědové siestě jsme se vydali na nedaleký rybník, kde jsme si procvičili vodní práci. K dispozici byl plovací "dummík" a pro pokročilejší kachna. Bylo velmi milé pozorovat lásku našich pejsků k vodě, i těch ve velmi útlém věku.
Po návratu od vody jsme se usadili na zahrádce a čekali na návštěvu – v 17 hodin přijel Ing. Martin Ernst, Ph.D., který se věnuje genetice. Následovala příjemná i pro laika srozumitelná přednáška oé genetice. Přednášející byl předem velmi dobře obeznámen se situací v rámci populace našeho plemene, proto jeho závěry a doporučení mohou být aplikovány v naší chovatelské praxi. Přednášku následovala diskuse, kdy Ing. Ernst odpovídal na konkrétní dotazy.
Protože na srazy nejezdí jenom zapálení chovatelé a majitelé, ale také jejich rodinní příslušníci, byl připraven pestrý program i pro ně. Paní Boženka Hotařová vedla po celou dobu kurzy pletení košíků a drobných dekoračních předmětů z materiálu Pedig. Kdo chtěl, mohl si pletení vyzkoušet a nějakou tu drobnost uplést; pletacího materiálu bylo díky paní Pospíšilové dostatek. Tato aktivita se setkala se značným ohlasem a výrobky, které během několika dnů vznikaly, byly téměř na profesionální úrovni. Dámy v ní budou údajně v dalších letech pokračovat. A nebyl by to sraz, kdyby se pod vedením pana Karla Pospíšila nekonala velmi oblíbená soutěž ve střelbě ze vzduchovky. V kategorii dětí se stal suverenním vítězem Tomáš Všetula, ale ani mladé slečny se nedaly zahambit. Ceny pro děti věnoval Ing. Zemánek, manželé Pospíšilovi a sekce WSS. Následovala neméně oblíbená kategorie žen. Všechny dámy dosahovaly velmi pěkných výsledků, ale paní Koláčková s dcerami předvedly, že pocházejí z myslivecké rodiny, a s přehledem obsadily první místa. I tato soutěž byla dotována cenami, které věnoval Ing. Zemánek, pan Koláček a sekce WSS. Náročný, ale příjemný den končil grilováním selátka.
Sobotní dopoledne také patřilo výcviku. Jedna skupinka vyrazila pod vedením Ing. Bouzkové do režijní honitby společnosti Lesy města Brna, a.s., kde byly připraveny barvy starší 12 hodin, které byly den dopředu připraveny několika dobrovolníky pod vedením Pavla Soukupa. Zájemci měli možnost vyzkoušet si náročné barvy a všechny další lesní disciplíny. Mladým pejskům byly připraveny stopy založené později a také jednodušší. Lesní práce tak zabrala celé dopoledne. Druhá skupina pod vedením Ing. Zemánka odešla opět do polí a procvičovala přinášení a polní práci. Po obědě jsme opět odešli k rybníku, kde si pejskové s nadšením zaplavali. V 16 hodin přijela MVDr. Jana Fialová z veterinární kliniky pro malá zvířata v Brně-Bystrci, specialistka na gynekologii a porodnictví. Na programu byla přednáška věnovaná reprodukční problematice. Po velmi pěkné a výstižné přednášce následovala živá diskuse, kdy paní doktorka ochotně odpovídala na veškeré dotazy chovatelů. Myslím si, že obě přednášky měly v rámci srazu své nezastupitelné místo a přispěly tak ke vzdělanosti našich chovatelů, protože nových informací nikdy není dost.
Po večeři, která byla opět na grilu, bylo na programu výstavnictví a úprava srsti. Ing. Bouzková názorně předvedla úpravu jednoho WSS s komentářem a poradila všem zájemcům s konkrétními problémy. Hovořila o celkové péči o WSS, poradila svou osobní praxí osvědčené kosmetické přípravky na srst a přídavné preparáty do krmiva. A další náročný den byl za námi!
Neděle patřila loučení. Po snídani jsme pomohli s úklidem areálu a na slavnostním nástupu se rozloučili s Koláčkovými. Mgr. Pfefrová měla připraveny dárky na rozloučenou a tradiční "fidorkové" medaile, kterými dekorovala všechny, kteří se o přípravu srazu zasloužili. Slíbili jsme si, že příští rok se opět sejdeme na tomto krásném místě.
Někteří se rozjeli do svých domovů, ale ne všichni. Na neděli byl také program. Ivanka Pfefrová zařídila pro zájemce prohlídku nedaleké zříceniny hradu Boskovice a sama se ujala poutavého výkladu. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí a krásných pověstí. Po výstupu na hrad a následné prohlídce nám všem pěkně vyhládlo, ale ani to nebyl problém – měli jsme objednanou zahrádku v jedné příjemné restauraci, kde jsme chutně poobědvali a pak už se opravdu všichni vydali domů.
Závěrem nezbývá než všem poděkovat. Letošní sraz byl opravdu krásný, i počasí nám tentokrát přálo. Doufám, že všichni účastníci si odnesli mnoho dobrého do své další kynologické práce.
Děkuji manželům Koláčkovým, kteří se o nás vzorně starali a navíc nám zapůjčili honitbu. Všichni jsme se u nich cítili moc dobře a jsme rádi, že s nimi můžeme příští rok opět počítat. Děkuji Božence Hotařové, Ivance Pfefrové a manželům Pospíšilovým, že dokázali vymyslet zábavu i pro rodinné příslušníky účastníků srazu. Poděkování patří JUDr. Hotařovi, Ing. Zemánkovi, Pavlovi Soukupovi za vedení a práci kolem výcviku a v neposlední řadě také těm, kteří zajistili dostatek zvěře pro výcvik. Díky úplně všem, kteří jste jakkoli přiložili ruku k dílu a tím přispěli k příjemnému průběhu celého srazu!
Právě jste si dočetli poměrně obsáhlou zprávu ze srazu sekce. Ano, bylo to velmi krásné a vydařené, myslím, že tam všem bylo velice dobře a že se budou příští rok rádi vracet – snad mi odpustíte, že se takto nekriticky vyjadřuji o "své" akci. Kritika totiž bude následovat, ale ne kritika těch, kteří tam byli, nýbrž těch, kteří NEBYLI!
Abych vše uvedla na pravou míru. K datu uzávěrky bylo u vedoucí sekce přihlášeno 60 dospělých osob a 12 dětí. Účast nevídaná. Na množství těchto osob byl objednán areál, manželé Koláčkovi nakoupili suroviny na přípravu jídel a maso na večerní grilování. Jaké bylo moje překvapení, když se doslova "za 5 minut dvanáct" několik osob omluvilo a odhlásilo. Pochopitelně, stát se může cokoliv a nepředvídatelné osobní a zdravotní problémy nikdo neovlivníme – tyto osoby ze svého povídání samozřejmě vyjímám a doufám, že jsem se jich nikterak nedotkla.
Tyto řádky jsou určeny těm zbývajícím – těm, kteří se přihlásili, neomluvili se a nepřijeli. Prostě a jednoduše, vážení, do budoucna takhle NE! Váš přístup byl velmi neseriózní a nekolegiální. Ti, kteří se na sraz celý rok těšili a přijeli, museli i za vás provést finanční úhradu. Samozřejmě, něco se podařilo vrátit, ale například naložené prasátko připravené na grilování pro 60 osob vám nikdo za menší nevymění. Přidali jste tak organizátorům a majiteli areálu nemalé starosti.
Z toho plyne poučení pro příště. Jak už jsem psala výše, sraz bude v roce 2008 opět na stejném místě a za obdobných podmínek (více informací najdete ve Z 1/2008). Jen nastane jedna výrazná změna v přihlašování – každý zájemce bude přihlášen na sraz až poté, co složenkou uhradí stanovenou nevratnou zálohu. Doufám, že ti, kterých se to týká, si moje řádky alespoň přečtou a zamyslí se.